Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kořistní obrněná vozidla 2.část

Vozidla SSSR

  Maďarská královská armáda při tažení na východě ukořistila velkou škálu vozidel, kterou nadále využívala pro svou potřebu. Bohužel většinou o vozidlech nejsou známi žádné bližší údaje kdy a kde byla získána. Použití vozidel také není známo. Pravděpodobně se používala jako tahače nebo vyproštovací vozidla.

 

Tančík T-27

  Další z rodiny tančíků představuje upravenou verzi britského tančíku Carden-Loyd Mk.VI. vyráběný v letech 1931–1933. Nejpodstatnější změny oproti britskému vzoru představovaly úpravy podvozku, nahrazení britského motoru sovětským a menší úpravy na korbě. Vana i korba měly hranatý tvar a byly tvořeny snýtovanými pláty. Ty byly u svislých stěn silné 10 mm, u stropu 6 mm. Hlavní zbraní byl kulomet DT 7,62 mm. Kvůli svým slabým výkonům se tančíky mohly používat jen proti slabě vyzbrojenému nepříteli. Postupně byly využívány spíše v roli tahačů lehkých děl a pro školení řidičů. Odhaduje se, že bylo vyrobeno asi 3 297 těchto strojů.

  Maďarská královska armáda ukořistila minimálně sedm tančíků, kterým byla přidělena registrační čísla. Pravděpodobně bylo tančíků získáno více, ale v různém stavu poškození.

Vozidlům byla přidělena registrační čísla: H-027 až H-033

 

t-27.jpg

Tančík T-27

 

t27-2.jpg

  Tančík T-27 ukořistěný maďary.

 

Lehký tank T-26B

  T-26 byl sovětský lehký tank vycházející z britského tanku Vickers Mark E vyráběný v letech 1931–1941. Celkem bylo vyrobeno cca 12 000 kusů tanku T-26. Ten byl vyráběn v mnoha modifikacích – první varianty byly dvouvěžové a vyzbrojené kulomety, následovaly dvouvěžové varianty, z nichž jedna věž nesla kulomet a druhá dělo, a posléze se přešlo na jednověžový stroj s kanónovou výzbrojí. Dále se vyskytly modifikace na plamenometný tank, mostní tank a další úpravy. Stroj se dočkal nasazení ve Španělské občanské válce (v rámci republikánských sil), v bojích s Japonci (v rámci čínské a ruské armády), při invazi do Finska i v rámci Velké vlastenecké války. Nicméně již v roce 1939 začalo být zřejmé, že již nestačí na plnění válečných úkolů proti dostatečně vybavenému nepříteli a v roce 1941 byl definitivně stažen z výroby. V době zahájení operace Barbarossa byl stále nejpočetnějším tankem Rudé armády. Prvních čtrnáct dní bojů přežila jen malá část strojů.

Ukořistěnému vozidlu bylo přiděleno registrační číslo: H-035

 

t-26-02.jpg

Maďarští vojáci před ukořistěným tankem T-26.

 

Střední tank T-28

  T-28 byl sovětský třívěžový střední tank produkovaný v letech 1933-1940. Celkem bylo vyrobeno 503 strojů. Charakteristické bylo umístění kulometu DP v hlavní věži s kanónem. Řešení tanku rozhodně není možno považovat za optimální, třívěžová konstrukce byla neohrabaná a zbytečně složitá, nicméně v roce 1941 úderná síla tanku stále převyšovala údernou sílu německých lehkých tanků a mohl úspěšně čelit i starším verzím tanků středních. Horší to bylo s jeho druhou úlohou, kterou bylo vytváření průlomů a podpora pěchoty při útocích na silně opevněné body nepřítele. Pro tuto úlohu v roce 1941 již zdaleka nedostačoval, zejména pancéřováním (platí i pro stroje, které prodělaly posílení pancíře po smutných zkušenostech v Zimní válce).

Ukořistěnému vozidlu bylo přiděleno registrační číslo: H-036

 

hungarian_t-28_1.jpg

hungarian_t-28_2.jpg

hungarian_t-28_3.jpg

hungarian_t-28_4.jpg

Tank T-28 Maďarské armády.

 

Lehký tank BT-7

  Zkratkou BT se označuje řada lehkých rychlých tanků Rudé armády používaných ve 30. a 40. letech 20. století. Vzorem pro tyto tanky byl lehký americký kolopásový tank Christie M1931 vyvinutý americkým vynálezcem Walterem Christiem. Jeho zvláštností byl speciální typ tzv. Christieho podvozku složeného z nezávisle zavěšených ocelových kol velkého průměru. Nejzdařilejší a také nejrozšířenější byl poslední model BT-7. Výzbroj tvořil kanón ráže 45mm a kulomet DT 7,62 mm. Tank měl tříčlennou osádku. Pancéřování vozidla 10-22mm se ukázalo slabé i na malé ráže protitankových kanónů, ale dostačovalo na ochranu proti puškám a kulometům. Nicméně během Zimní války se ukázalo, že bude lepší vyrábět pomalejší a těžší vozidla, ale zase lépe pancéřované. Poslední vozidla BT se používala až do konce války.

Ukořistěnému vozidlu bylo přiděleno registrační číslo: H-037

 

bt-7.jpg

hungarian_bt_1.jpg

hungarian_bt_2.jpg

Lehký tank BT-7 ukořistěný Maďarskou armádou.

 

BT-7A 

  Varianta lehkého tanku BT-7. Jednalo se o stoj přímé podpory jezdectva. Do prodloužené věže byl lafetován krátký kanón ráže 76,2 mm. Další výzbroj tvořily dva kulomety DT. Ráže 7,62 mm. Pro hlavní zbraň byla vezena zásoba munice 50 ks u vozidel s radiostanicí 40 ks. Celkově bylo vyrobeno 155 vozidel. 

Ukořistěnému vozidlu bylo přiděleno registrační číslo: H-046

 

bt-7a-01.jpg

Lehký tank BT-7a Maďarské armády.

 

 

Vozidla dodané spojenci do SSSR

 

Lehký tank M3 Stuart

  Lehký tank armády USA vyvinutý po vypuknutí války z modelu M2. Nýtovaná korba tanku M3 vycházela z předchozího typu M2A4, byla však o několik centimetrů delší a užší. Její pancéřování bylo zesíleno až na 44 mm, což však znamenalo zvýšení hmotnosti oproti předchozímu typu. Na přední části korby se nacházela nýtovaná oválná věž s mírně zkosenou přední částí, pozdější modely měly věž svařovanou. Věž byla vybavena novým systémem zpětného nárazu. Tank byl vyzbrojen kanónem M5 ráže 37 mm osazeným ve věži, spolu s ním byl instalován spřažený kulomet M1919A4. Další kulomet stejného typu kulometu byl na zadní straně věže na protiletadlové lafetě a další byl v kulovité lafetě v přední části korby. Změnou v konstrukci prošel i podvozek. Úpravami v odpružení kol bylo docíleno větší styčné plochy podvozku, takže se stroj v terénu dobře pohyboval. Na mnoha vozidlech, především v Africe, pak bylo zavěšení kol chráněno pancéřovými kryty. Tank byl poháněn benzinovým motorem Continental W-670-9A o výkonu 250 koňských sil. Na silnici pak stroj dosahoval maximální rychlosti 58 km/h s dojezdem kolem 120 km. Mohl být vybaven i dvojicí 95 litrových přídavných nádrží, čímž se dojezd zvyšoval. V letech 1942 - 1943 bylo do SSSR dodáno 1665 tanků M3A1, které tam sloužily do roku 1944. U sovětských tankistů nebyl Stuart oblíben kvůli benzínovému pohonu, který byl více náchylný ke vznícení a slabé výzbroji a pancéřování.

  Maďarská armáda ukořistila jedno vozidlo v roce 1942. Tento tank používal 30.tankový pluk na Donu jako vyprošťovací. Podle jiných zpráv ukořistila MKA minimálně tři tanky M3, ale tuto informaci ještě nemám spolehlivě potvrzenou.

Vozidlu bylo přiděleno registrační číslo: 1H- 402

  

stuart-01.jpg 

Maďarský lehký tank Stuart využívaný jako vyprošťovací.

 

stuart-02.jpg

  

 

Pěchotní tank Valentine

  Valentine byl vyvinut na základě předchozího typu Cruiser Mk II ve výrobním závodě Vickers-Armstrong v roce 1938. Konstrukční tým se pokusil kombinovat nízkou hmotnost rychlých tanků a silnější pancéřování tanků pěchotních. Vzniklo tak poměrně malé vozidlo se stísněným prostorem osádky a věží pro dva muže. Tank měl nízký výkon motoru a pancéřování bylo slabší, než u předchozího typu pěchotního tanku Matilda II. Přesto nový typ byl mnohem levnější a jednodušší na výrobu. Tank byl vyzbrojen dvouliberní kanón (2-pdr OQF) ráže 40 mm, který už bohužel na německé tanky nestačil. Později byly vyvinuty verze s kanónem ráže 57 mm (6-pdr OQF) a 75 mm (OQF 75 mm), ale to už byly k dispozici v dostatečných počtech dokonalejší tanky. Zkušební testy proběhly úspěšně v květnu 1940 a tank byl přijat do výzbroje pod označením Infantry Tank Mk. III Valentine. Sériová výroba probíhala až do dubna 1944 a tento typ se stal nejpočetnějším britským tankem druhé světové války. Do Sovětského svazu bylo exportováno 3782 těchto tanků ve verzích Mk.III a IX vyráběných v Británii tak verze Kanadské Mk.VI a VII. Tanky byly v určitém množství používány až dokonce války a to převážně na jižní frontě.

  Maďarská armáda ukořistila dva tanky Valentine, ale bohužel nejsou známy podrobnosti kdy a kde se tak stalo. V knize Maďarská armáda 1919-1945 na stránce 306 je fotografie tanku Valentine s odstaněnou věží použitý jako tahač. Bohužel z fotografie není poznat o jaký model se jedná.

Vozidlům byla přidělena registrační čísla: 1H-404, 1H-405

 

velentine-iii.jpg

Britský tank Mk.III Valentine III.

 

Zdroj:

Kniha: Maďarská armáda 1919-1945, Kliment Ch. K., Bernád D.

Internet: www.fronta.cz, www.ww2incolor.com, wikipedia